Orientační nezávazné klubovné: 100,- Kč
Skupinu Zóna A založili Peter „Koňýk“ Schredl (zpěv) a Jaro „Leďo“ Lederleitner (kytara) kteří do té doby hráli ve skupině Paradox, Petr „Ozi“ Hurig (bicí) který přišel z Ex-Tipu, Sveťo Korbel (kytara) a Braňo Alex (basová kytara). Koncert který se měl konat 15.6.1984 zatrhl Národní výbor, a tak si premiéru odbývají v červenci 1984 v Lamači, což byl jediný bratislavský klub, kde v té době mohly punkové skupiny hrát. Tam odehráli i další koncerty. V prosinci se jim povede předskakovat Abraxasu před tisícovkou lidí, ale zaznamenají i problémy – film o nich jde do trezoru, jsou jim odebrány pasy (aby nemohli hrát v polském Jarocinu) a také se jim nepodaří složit přehrávky. Zóna A poté skoro rok nekoncertuje, protože všechny vystoupení jsou zamítnuta. V říjnu 1986 vystupují Dome ROH pod falešným názvem Z.A. Nahrávají demokazety Zóna A (1985) a Potopa(1986).
V březnu 1987 se jim dokonce povede složit přehrávky, ale poté přichází akce v Horském parku. Policie tuto nepovolenou akci rozpráší a třicet lidí, včetně Koňýka, který je hlavním organizátorem, zadrží a vyslýchá. I přesto smí zahrát na velké akci Čertovo kolo, kde kromě nich vystupují například i HNF. Odchází Sveťa Korbel a přichází „stálý host“ Ľudovít „Elvis“ Gálka, akordeonista, civilním povoláním příslušník Veřejné Bezpečnosti. V dubnu 1988 nahrávají třetí demo Útok na špicu hitparády. Dostane se jim i možnosti nahrát singl u vydavatelství Opus, které ale požaduje změnu textu písně Pivo, na což kapela nepřistupuje.
Po revoluci ze Zóny A odchází Braňo a Ozi, kteří zakládají Slobodnou Európu. Dočasně v Zóně hrají členové Ex-tipu Miki Mikuška (baskytara) a Tibor Čech (bicí). V listopadu 1990 vychází první slovenská punková deska Potopa, což je výběr ze všech předchozích dem. V dubnu 1991 nahrazují Mikiho a Tibora Miro”Lump” Lederleitner (baskytara) a Miroslav „Mikki“ Šimboch (bicí), kteří předtím hráli v Lord Alex. V únoru 1993 nahrávají pro ANK Records druhé album Nie je to tak zlé. Další album – Útok na špicu hitparády, vydané v roce 1994 obsahuje především staré nahrávky, vzniklé pro oba předrevoluční filmy. Naopak další album V životnej forme (1996), vydané u EMI/Monitor, obsahuje věci nové. Vydávají také kompilaci starých demonahrávek z let 1988-1989 pod názvem Nech žijeme (1999), ovšem ne u „mamutího“ labelu EMI, ale u Koňýkova vydavatelství Inflagranti Records. Druhým a posledním počinem pro EMI je album Nikto nevie jak to dopadne (2000). V roce 2002 odchází zakládající člen kapely kytarista Leďo a na jeho místo přichází Martin „Revo“ Revický. Koňýk tak zůstává posledním původním členem. Kapela je nespokojená s přístupem EMI/Monitor a povede se jí rozvázat s nimi smlouvu. Proto jejich zatím poslední album Na predaj vychází u Inflagranti Records.
Zóna A patří mezi nejznámější a podle mnohých lidí i nejlepší slovenské skupiny ve stylu 77 punku. V roce 2004 bylo vystoupení kapely ve Stromovce napadeno a překaženo militantní levicí, protože kapele dříve zpívala negativně o Romech a údajně jedná benevolentně s neonacisty, což je pro dotyčné antifašistické skupiny důvodem, proč narušovat cizí koncert.