Kapelu Květy v roce 1993 založili na základní škole Martin E. Kyšperský, Pavel Brychta, Michal Navrátil a Michal Komorný. Po pětileté nečinnosti přibrali do kapely zpěvačku, houslistku a výtvarnici Martu Svobodovou (Budoár staré dámy, Furré) a cellistu Martina Růžičku. Po dvou vlastním nákladem vydaných albech O červené karkulce a Palouček (cena posluchačů Freemusic za nejlepší demo roku 2001) přichází namísto Michala Navrátila (dnes kapela Dítě) bubeník a multiinstrumentalista Aleš Pilgr. Po třetím albu Daleko hle dům kapelu opouští Marta Svobodová, s kapelou však spolupracuje i nadále. Na prvním oficiálním albu Jablko jejího peří hostovala cellistka a zpěvačka Dorota Barová (Tara Fuki) či houslistka Dorothea Kellerová a deska získala nominaci na cenu Anděl v kategorii alternativní hudba; její následovník Kocourek a horečka již tuto cenu obdržel. Martina Růžičku mezitím vystřídal baskytarista Ondřej Čech, stálým spolupracovníkem skupiny se stal fotograf a výtvarník Petr Hegyi a kapela od té doby hojně koncertuje v zahraničí (Rakousko, Srbsko, Polsko či Francie). Na kompilaci Brno – město básníků se Květy podílejí zhudebněním básně Zdeňka Kriebla Malé proměny. Koncem roku 2007 sestavu Květů rozšiřuje Albert Novák a v únoru 2008 vychází album Střela zastavená v jantaru, na níž se podílejí i klávesista Milan Nytra (Buty), trumpetista Michal Gera (Michal Gera Band, ASPM Jana Spáleného) nebo na varhany Ondřej Kyas (Ensemble Opera Diversa).
Od září 2016 hrají Květy v nové sestavě, odešli basák Ondřej Čech a houslista Albert Novák, přišel Ondřej Kyas. V roce 2017 vydali nové album Komik do půl osmé a pracují na hudbě k filmu Na krátko, je to pro ně první takto velká práce na filmu. V roce 2019 přišel do kapely nový bubeník Jakub Kočička, Aleš Pilgr začal hrát na elektrický kontrabas a Ondřej Kyas, který hrával basovou linku na klávesy, může hrát na kytaru, kapela tak má dvě kytary a rockovější zvuk. Prvním albem nahraným v této sestavě je album Květy Květy (2020).
Hudební publicistky a publicisté na Květech oceňují zejména netradiční nástrojové vybavení a skladatelské postupy, kontrastní používání jemných a syrových, respektive akustických a elektr(on)ických ploch, poetické, mnohovýznamové texty, naléhavý zpěv, energický a vtipný koncertní projev nebo originálně výtvarně řešené buklety.
SARASOTA
Nevím, jestli znáte nějaké “matfyzácké” kapely (rozuměj kapely studentů či pedagogů spojených s Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy ;-)), ale když napovím – SRPR nebo Ahmed má hlad, tak určitě zjistíte, že znáte ;-). No, a pokud si chcete rozšířit své znalosti o další takovou kapelu, tak přijdte 31. března do Bastionu. Nejen, že uslyšíte alternativní brněnskou kapelu Květy, ale ještě o hodně alternativnější pražskou kapelu Sarasota. Vím, o čem píšu. Já jsem je slyšel.
Když ještě přihlédnu k místu konání koncertu, kterým nebyl zakouřený klub (to už dávno ne…), ani sál hospody či vesnický kulturák, ale teráska vedle jurty nejmenované lesní školky, byl to opravdu nezapomenutelný koncert. Po několika “předskokanech”, které svým repertoárem (folk, folkrock, reggae apod.) celkem zapadali do mé představy žánrů, které se asi hrají v lesních školkách, vystoupila na prkna, která znamenají Hubíles 😉 partička, která tuto moji představu zbořila behěm prvních několika taktů. Tedy na bandzone mají nálepku punk-rock, na stránce matfyzácké kapely dokonce jazz-rock! Marně přemýšlím, co bylo na té hudbě jazzového (až na občasné využití baskřídlovky), snad určitá hravost a nenadálé změny rytmu. Zato punku bylo hodně. Přesto bych se zdráhal označit toto těleso za punkovou kapelu. Já sám jsem si tento hudební zážitek spojil se zážitkem raného poslechu FPB nebo UJD. Samozřejmě s odstupem třiceti let. Ale stejná dravost, nasazení, divoké změny rytmu, výkřiky a deklamace frontmana, mocné a nosné sborové refrény, crazy texty plné popkulturních odkazů – Bože! co vám ty Cimrmani udělali :-D. Prostě to byl zanícený poslech zaníceného posluchače. U textů bych se ještě rád pozastavil, protože nejsou normální 😉 a to v nejlepším slova smyslu. Nejsou úplně určené dětem (proč ta lesní školka?! ;-)) a útlocitným paničkám, ale jsou veselé, hravé a jak už jsem psal, najdete v nich spoustu vtipných odkazů, kterí vás pobaví. Rulezz 😀
Tento koncert byl pro mě jednoznačně velkým překvapením a zážitkem. Proto jsem rád, že budu mít příležitost Sarasotu opět slyšet a to u nás v Bastionu. Určitě si ji přijďte poslechnout taky!